Pasivní dům: co to znamená a jak funguje?
Koupili jste pozemek a chystáte se stavět? Nebo vás jen zajímají aktuální trendy v energetice a obnovitelných zdrojích? Pak jste určitě narazili na výraz (energeticky) pasivní dům. Co to vlastně je, jak to funguje a proč byste si měli pasivní dům pořídit vy?
Pasivním domem (das Passivhaus, Passive house) v Česku obvykle nazýván energeticky pasivní dům. Je to stavba, která splňuje sice přísná, ale dobrovolná kritéria energetických úspor při provozu domu. Koncepce pasivního domu obsahuje jak architektonická (pasivní) opatření, tak technologická (aktivní). Mezi pasivní opatření počítáme například trojitá skla oken, mezi aktivní například rekuperaci nucené výměny vzduchu v objektu.
Pasivní domy se vyvinuly z tzv. slunečných domů, kde se kladl hlavní důraz na akumulaci tepla ze slunečního záření (například do kamene), menší už na úspory, tepelnou ochranu obálky budovy a větrání. Standardy pro pasivní domy vznikly už koncem 80. let. Od prvních návrhů jsou už dnes vybudovány tisíce pasivních domů, zejména v německy mluvících zemích a Skandinávii. V České republice byl první pasivní dům certifikován v roce 2004.
V roce 2010 EU svou směrnicí EPBD (Energy Performance Building Directive) stanovila přísný standard pro novostavby schválené od roku 2020 de facto na úrovni pasivního domu.
Povinné požadavky pasivního domu v České republice
1. Roční potřeba tepla pro vytápění: potřeba tepla pro vytápění <15 kWh na m² obytné plochy stavby za rok (EA < 15 kWh/m²/a)
2. Roční potřeba primární energie: primární energetická potřeba všech energií (efektivita zdrojů při přeměně na teplo, elektřinu) bez rozdílu účelu < 120 kWh na m² obytné plochy stavby za rok (PEA < 120 kWh/m²/a)
3. Neprůvzdušnost budovy: při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa než okolní atmosféry může dojít k infiltraci maximálně 60 % objemu vzduchu celé budovy za 1 hodinu (n50 < 0,6/hod). U mnohopodlažních budov (panelové domy) se doporučuje až n50 < 0,2/hod
Doporučený požadavek
1. Topný příkon: při nejnižší teplotě v exteriéru (v ČR přibližně -12 °C): Pvytápění, max = 10 W/m²
Jak fungují pasivní domy
Většinou se jedná o tak úsporné objekty, že s teplotou uvnitř dokáže zahýbat i přítomnost obyvatel nebo sluneční svit do oken. U pasivních domů se obvykle považuje za nejefektivnější pořízení sálavého zdroje tepla s rychlou regulací. Není tedy dobré pořídit například krb, který má obrovský tepelný výkon, jejž lze navíc jen obtížně regulovat. Podobně je na tom třeba teplovodní topení. Naopak elektrické přímotopy nebo infrazářiče mohou být (možná pro někoho překvapivě) to pravé.
Ale má to i háček. Vyhláška č. 78/2013 o energetické náročnosti budov přisuzuje elektrickému topení faktor neobnovitelné primární energie. To se pak negativně projeví v energetickém štítku budovy. Může se pak stát, že dům jinak velmi úsporný obdrží místo A dokonce i ohodnocení D a jeho kolaudace za současných podmínek nebude možná. Nepříjemnou situaci může vyřešit fotovoltaika. Vhodně navržený fotovoltaický systém dokáže silně snížit celkový odběr elektrické energie a přispět k požadované hospodárnosti celé budovy.
U pasivních domů běžně udržíte pokojovou teplotu kolem 20 °C pouze tím, že v domě žijete. Už jen vyzařováním tělesného tepla a využíváním spotřebičů vlastně topíte. Primární vytápění se v případě pasivních domů využije pouze několik dní v roce. Projekty domů zpravidla počítají i s vlastními zdroji elektřiny, jako jsou solární panely, které tuto spotřebu pomáhají pokrýt.
Když se řekne nízkoenergetický dům, někteří z vás si možná vybaví číslo: 50 kWh/m² – to je horní hranice spotřeby tepla při běžném provozu domu. O něco zajímavější je fakt, že je to asi čtvrtina toho, co potřebujete k vytopení běžného domu.
Rozdíl je však v tom, že na rozdíl od pasivního domu, kterému většinou stačí teplo ze spotřebičů a obyvatel, potřebuje nízkoenergetický dům větší zdroj tepla a rozsáhlejší otopný systém. Tím se ve výsledku srovnávají investiční náklady na stavbu domu, ale provozní náklady zůstávají u nízkoenergetického domu o poznání vyšší než u domu pasivního.
| Srovnání energetické náročnosti budov | Spotřeba energie pro vytápění v kWh/m2/rok | Přibližná cena vytápění zemním plynem v Kč/rok |
| Běžný dům ze 70. - 90. let | Více než 200 | Více než 35 000 |
| Dnešní novostavba | 80 - 140 | 15 000 - 25 000 |
| Nízkoenergetický dům | Méně než 50 | Méně než 9 000 |
| Pasivní dům | Méně než 15 | Méně než 2 500 |
Dotace
V programu Nová zelená úsporám lze od září získat dotaci pro rodinný dům s velmi nízkou energetickou náročností ve výši 535 tisíc korun, to je o 35 tisíc více, než byla dotace na nejúspornější variantu domu Pasiv+ do konce června 2023. U podpory výstavby bytových domů s velmi nízkou energetickou náročností se z hlediska výše dotace nic nemění, zůstává 150 tisíc korun na bytovou jednotku. Podporovány jsou realizace uhrazené po 1. lednu 2021.